Záměr jsme tvořily pár týdnů

Povídaly si o životě, o tom, co nás brzdí, o tom, jak to chceme nově a kam chce Péťa směřovat, na co je připravená, ale zatím se to neděje.

A nakonec, při posledním sezení nad konečným pojmenováním záměru, jsme udělaly jednu techniku, při které se v místnosti sami od sebe rozešly kyvadlové hodiny a začala nezkrotná letní bouřka s lijákem. Fjuuuu, a pak ať mi někdo tvrdí, že to nefunguje 😀

Zdroje pro pojmenování záměru

Často v sobě neseme vzorce chování, přístupy, názory. A dospějeme do fáze života, kdy už nechceme, aby naše rozhodování a náš život dále ovlivňovaly.

Pocit, že musím bojovat. Potřebu pozornosti. Výzvu zachránit druhé(ho). Ve vztahu automaticky potlačuji sebe.

A spolu s nimi nevědomě přijímáme i role, které nás kdysi chránily, ale dnes nás drží na místě.

Ta, která všechno zvládne.

Ta, která bojuje … s ostatními, s muži, … sama se sebou (?).
Ta, která se přizpůsobuje.
Ta, která zachraňuje druhé.
Ta, která mlčí.

A vlastně ta, která už zapomněla, jaké to je být sama sebou. Jaké je to být ženštější.

A přijde v životě okamžik, kdy to tak už nechceme. Nechceme, aby se nám stále opakovali stejné rozchodové situace, aby nám do života přicházeli stále stejní muži, abychom přijímali stále stejná zaměstnání.

Chceme z těchto stínů a rolí vystoupit, pustit je a nastavit jinak.

Přechodový rituál jako nástroj

K tomu jako nástroj může posloužit přechodový rituál, ve kterém mužeme své stíny poznávat s laskavostí a bez hodnocení.

Tady jde o soukromý rituál na záměr, vytvořený pro Péťu, aby něco puklo, aby si mohla nastavit své nové paradigma a žít svůj život svobodně, ženšťěji, v plynutí. A tak se staň.

Podporující síly v Rituálu – čas a prostor

ČAS: Rituál se koná 12. srpna 2026 od 18 hodin a v Čechách půjde o částečné zatmění Slunce přibližně v 19:19, zatmění Slunce nastává při Novu. K tomu od 20:00 prolétají nad Zemí tradičně Perseidi a v tuto noc mají největší sílu.

Rituálem nás podpořily tedy tyto síly:

Novoluní → prázdný prostor a nový záměr = ukončení → prázdno → zasetí nového nastavení

Zatmění Slunce → stín = světlo je pořád přítomné, pouze je na čas překryté stínem

Perseidy → pohyb, průlet, pouštění

Nejdřív tedy pojmenovat staré paradigma.
Potom ho symbolicky opustit.
Chvíli nebýt ničím – neskočit okamžitě do další role.
A teprve potom formulovat: Jak chci od této chvíle žít?

PROSTOR: místo si vybrala Péťa na Písečném vrchu – symbolicky velmi zajímavém místě

Písečný vrch je pozůstatkem explozivního kráteru – maaru. Erupce porušila staré vrstvy, promíchala je a vytvořila nový terén a nový materiál – Křemen: z chaosu vzniká krystalická struktura. Zároveň tohle místo pamatuje – jde o archeologické místo, volně přístupné, a nejstarší nalezené artefakty jsou spojované s Homo erectus jsou odhadovány na dva miliony let. A se dále uvádí mimo jiné nálezy obydlí kolem 250 000 let starých a těžbu křemence přibližně 12 000 let př. n. l. Člověk sem přicházel pro kámen, ze kterého vytvořil nástroj. My sem přicházíme pro nástroj k proměně sebe.

Má poznámka pod čarou

PS.: síly rituálu pracují již od první zmínky přání rituálem provést. Od prvního povídání, přes individuální konzultaci, kdy jsme spoustu nastavení zvědomily a nechaly odplout, až po samotný rituál, kdy se paradigma přenastaví. A síly a nastavení se harmonizují ještě několik dní po rituálu. Proto buďme k sobě laskaví.

S láskou,

Michaela Atreia